Bez papíru si neumím představit život. I když hodně spoléháme na počítače, přeci jen jsou situace, kdy se bez něj neobejdeme. Třeba když chceme platit v obchodě a zrovna u sebe nemáme platební kartu. Nebo když jsme v malé komůrce, kam i císař pán chodil pěšky :-)
Ve škole jsme slyšeli o tom, že dříve se texty vyrývaly do kamenů nebo břidlicových tabulek. Žádné delete, žádná klávesnice. Jen dřina. Ve středověku existovali písaři. Běda, když udělali kaňku! Dnes už si to neumíme vůbec představit.
Papír je velice zvláštní materiál. Pevný, drží pohromadě, ale přesto ho během chvilky roztrháte na tisíc kousků. Některé listiny jsou ovšem mimořádně důležité. O některých jsme se učili ve škole. O Zlaté bule sicilské jste už určitě slyšeli také.
Když jdeme k lékaři, recept nám pošle v elektronické podobě. Jak říkám, papír nám mizí z očí. Přesto papír miluji. Možná o to víc, že se v některých životních oblastech stává vzácným.
Před několika desítkami let bylo módní vlepovat fotografie do fotoalb. Tam byl náš život, od narození až po dospělý věk. Nejdřív je tam vlepovali do fotorůžků naši rodiče, pak jsme to dělali my sami.
Pořídit fotografie skvělé kvality dnes není problém. Nepotřebujeme drahé fotoaparáty, stačí mít chytrý telefon. Během chvilky přepošleme zajímavý snímek kamarádům, uložíme si ho v počítači na disk, můžeme si pohrát s různými filtry a kouzlit všemi možnými způsoby.
Přesto ale na fotoalba nedám dopustit. Víte, ukazovat babičkám fotky vnoučat z dovolené na obrazovce mobilního telefonu je nekomfortní, komplikované. Jistě, přibývá seniorů, kteří si s novými technologiemi hravě poradí. Ale, málo platné, není nad to, když si v zimě večer sednete do křesla, rozsvítíte stojací lampu a začnete listovat klasickým, papírovým fotoalbem. Nikam nespěcháte, obrázky jsou zřetelné, v albu se dá dobře listovat, vracet se. Některou fotku můžete vyndat a třeba si ji dát na noční stolek.
Ne, já už k Vánocům nic nechci, říkají často senioři a myslí to často vážně. Fotky jejich nejbližších jim ale zaručeně udělají radost. Tak proč jim nevěnovat originální fotoalbum? Mohou si fotky prohlížet doma, vzít je na návštěvu. Nemusí mít strach, že by se jim u mobilu vybila baterie. Nemusí natáčet displej tak, aby na něj bylo dobře vidět. Nemusí zmatkovat, když náhodou sáhnou v ovládání někam, kam nechtěli a fotografie jim najednou zmizí.
Jenže není album jako album. Levná poslouží, ale nevydrží. Pokud chcete, aby se vaše děti, vnoučata a pravnoučata mohly kochat nádhernými fotografiemi, které zachycují atmosféru dané doby, dopřejte si takové album, které je vyrobeno ze speciálního papíru archivní kvality. To je takový, který neobsahuje lignin ani kyseliny. Proč je to důležité?
Tyto papíry nežloutnou, neblednou, nerozpadají se, prostě vypadají skvěle i po mnoha letech. A protože třeba v Americe je tato vášeň, jíž se říká scrapbooking, velmi rozšířená a populární, existuje i obrovská spousta doplňků, ozdob, nástrojů, přístrojů, pomůcek, lepidel, razítek, barev a vychytávek, které nám dovolují si ručně vyrobené album náležitě vyšperkovat.
Budu moc ráda, když si u mě nějaké vyberete. Jsem perfekcionista, takže dvakrát měřím, jednou řežu a používám výhradně zahraniční, kvalitní materiál s dlouhou tradicí, protože se mu prostě nedá odolat.